|
|
Vliv herbivorie hmyzu na kompetici rostlin
Opltová, Radka ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Florianová, Anna (oponent)
Rostlinná společenstva jsou ovlivňována mnoha faktory, jako jsou vlastnosti půdy, vlhkost, teplota, dostupnost zdrojů nebo kompetice a herbivorie. V této práci si kladu za cíl shrnout dosavadní poznatky o hmyzích herbivorech a jejich vlivu na kompetici rostlin v kontextu rostlinných společenstev, především v bezlesí. Výsledek kompetice mezi rostlinami závisí na mnoha faktorech, jako je například konkurenceschopnost sledované rostliny a jejích sousedů, trade-off mezi rychlým růstem a produkcí obranných látek, dostupnost zdrojů a další. Herbivorie hmyzu může tento výsledek významně ovlivnit, přičemž efekt herbivora pak závisí na jeho abundanci či konkrétních vlastnostech (jako jsou potravní preference nebo obývaný habitat). Herbivorie sice často redukuje celkovou biomasu, ale v kontextu společenstva může přítomnost herbivora plnit stabilizační funkci prostřednictvím potlačování kompetičně silných druhů, a udržovat tak vyšší diversitu rostlinného společenstva. Odpověď rostlin na herbivorii se může vyvíjet poměrně dlouho, proto je důležité ve společenstvu sledovat dlouhodobý efekt. Na tuto práci navážu diplomovou prací spolu s praktickým výzkumem. Budu se zabývat problematikou vlivu podzemní herbivorie na společenstvo krkonošské louky. Jako herbivora jsem zvolila listokaze zahradního (Phyllopertha...
|
|
|
Šíře niky eukaryotického mořského fytoplanktonu s ohledem na současnou a budoucí změnu klimatu.
Junková, Natálie ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje koncept šíře niky fotoautotrofních protist a pokouší se nás seznámit se základními pojmy, s nimiž se při studiu ekologické niky můžeme setkat. Rešerše objasňuje, co je to nika a její složky fundamentální a realizovaná nika a představuje některé příklady organismů, které jsou specializované nebo naopak generalistické. Na rozsivkách, obrněnkách a Haptofytech práce popisuje, jaký na ně mohou mít dopad klimatické změny. Jelikož se prostředí neustále mění, je velmi složité předpovědět, jak spolu budou generalisté a specialisté v budoucnu koexistovat. Práce představuje některé z hlavních metod užívaných při měření šíře ekologické niky protist, kterými můžou být metody MaxEnt, ONE a nejčastěji zmiňovaná metoda OMI (outlying mean index), která je v práci popsaná podrobněji. Vzhledem k zaměření práce na fotoautotrofní mořský plankton jsou nejčastěji zmiňovanými organismy rozsivky, obrněnky a Haptofyta. Závěrem shrnuji hlavní faktory oceánů, na které by mohly mít vliv klimatické změny a těmi jsou především pH, teplota, salinita či množství dostupných živin (uhlík, dusík, fosfor, křemík a železo).
|
|
|
Fytofágie jako alternativní způsob výživy larev blanokřídlých parazitoidů
Böhmová, Julie ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Pro blanok ídlé parazitoidy (Hymenoptera: Apocrita: Parasitoida) se parazitoidní zp sob výživy larev považuje za primární strategii. Mnoho druh ovšem sekundárn p ešlo k fytofágii, konkrétn n kte í zástupci Ichneumonoidea, Cynipoidea a Chalcidoidea. Bakalá ská práce shrnuje poznatky o fytofágii u t chto nad eledí a lení je do ty typ . Práce dále zhodnocuje morfologické a behaviorální adaptace související s tímto zp sobem života a jiné aspekty jejich koevoluce s hostitelskými rostlinami.
|
host ::
RSS.